Д-р Марджъри Болтън(родена на 7 май 1924) е британска писателка. Нейното творчество включва стихотворения, пиеси, романи, разкази и есета. Освен това тя е и преводач. Започва да учи есперанто през 1949. През 1967 г. е избран за член на Академията на есперанто, като по-късно става почетен член на Всеобщата асоциация на есперанто.

Марджъри Болтън
Marjorie Boulton
британска писателка
Родена
Тедингтън, Мидълсекс, Англия
Починала
30 август 2017 г. (93 г.)
Националност Англия,
 Великобритания
Работилаписател, преводач
Семейство
Подпис
Марджъри Болтън в Общомедия

Творчеството на Марджъри boulton е насочено към зряло и социално ангажираните хора. Тя прониква с топлия тон и искреност. Също така е очевидно и чувството и за хумор. От личната си интимността се появяват нейните страсти и мъки, както и разкривайки пред читателя собствената си душа. От друга страна с отработените си емоции в лирика тя представлява и защитава своите идеи в хуманизма.

Марджъри Болтън е председател на Кат-кръг от приятели[1].

Награди редактиране

През 1998 Марджъри Болтън става носител на Alena Esperanto-Kulturpremio.

Творчество редактиране

 

Книги редактиране

  • Kontralte (поеми, 1955)
  • Kvarpieda другар (дневник, 1956)
  • Cent ĝojkantoj (стихове, 1957, предст. 1977)
  • Частици и други стихотворения (1959)
  • Жена на границата (drametoj, 1959)
  • Заменгоф, създателят на есперанто (биография, 1962, второ издание 1989)
  • Дванадесет piedetoj (весели къси разкази, 1964)
  • Очите (разкази, 1967)[1]
  • Нашата кръв (игра на осем души, 1970)
  • Ние действаме (три komedietoj, 1971)
  • Rimleteroj Архив на оригинала от 2003-01-25 в Wayback Machine. (кореспонденция с Уилям Олд, 1976)
  • Poeto fajrakora: la verkaro de Julio Baghy (1983)
  • Факти и спекулации (1984, второ издание 1993)
  • Шаблон:Retarkivo: английска литература – уникално явление (есе, 1984)
  • Два (съавтор Пол Торсен, 1985)

Сценарии редактиране

  • Комплексна трагедия в Северна Ирландия. Париж: Magnetofona услуги САТ-Amikaro, 1983. 90 минути.
  • 100-годишна оригинал и преведена на английски-проза. Грац: Джак, 1987. 90 минути.

Вноски в периодични издания и сборници редактиране

 
Марджъри Болтън, Великобритания, 2003, с Хъмфри Тонкин
  • Mia filineto Архив на оригинала от 2016-03-04 в Wayback Machine., poemo. En: La Nica literatura revuo, 1/1, 1955, paĝo 8. Aperis ankaŭ en Kontralte.
  • Finfine Архив на оригинала от 2015-11-04 в Wayback Machine., poemo. En: La Nica literatura revuo, 1/2, 1955, paĝo 46. Aperis ankaŭ en Eroj.
  • Kelkaj pensoj pri literaturo kaj moralo Архив на оригинала от 2016-03-05 в Wayback Machine., eseo. En: La Nica literatura revuo, 1/6, 1956, paĝoj 210 – 214.
  • Aŭtuna gloro Архив на оригинала от 2016-03-03 в Wayback Machine., poemo. En: Norda Prismo, 1956/2, paĝo 49. Aperis ankaŭ en Eroj.
  • Tiel, kiel ĝi ne okazis Архив на оригинала от 2015-11-04 в Wayback Machine., novelo. En: La Nica literatura revuo, 2/4, 1957, paĝoj 121 – 125.
  • Omaĝo al Pierre Vidal Архив на оригинала от 2015-11-04 в Wayback Machine., poemo. En: Norda Prismo, 1957/3, paĝo 121. Aperis ankaŭ en Eroj.
  • Enkonduko en la internacian semantikon. En: Scienca Revuo, jaro 9 (1958), numero 2 – 3 (34 – 35), paĝoj 70 – 80.
  • Mezepoka historio Архив на оригинала от 2015-11-04 в Wayback Machine., novelo. En: Norda Prismo, 1958/1, paĝoj 19 – 26.
  • Ebrivirgeco Архив на оригинала от 2015-11-04 в Wayback Machine., novelo.
    • En: La Nica literatura revuo, 3/3, 1958, paĝoj 99 – 107.
    • En: Шаблон:Retarkivo, 2002, paĝoj 34 – 46.
  • La poezikreado observita subjektive. En: Sciencaj studoj, 1958, paĝoj 109 – 114.
  • L. L. Zamenhof – pionira poeto.
    • En: Esperanto, jaro 52 (1959), numero 3 (640), paĝoj 43 – 46.
    • En: Esperanto: the solution to our language problems, Bailieboro: Esperanto Press, 1981, paĝoj 74 – 91.
    • En: Esperanto in the modern world, Bailieboro: Esperanto Press, 1982, paĝoj 74 – 91.
  • En trezerejo. La biblioteko de Brita Esperantista Asocio. En: Esperanto, jaro 52 (1959), numero 4 (641), paĝoj 63 – 64.
  • Respondo al saĝa konsilo Архив на оригинала от 2016-03-05 в Wayback Machine., poemo. En: La Nica literatura revuo, 4/3, 1959, paĝoj 90 – 91. Aperis ankaŭ en Eroj.
  • Luna mapo Архив на оригинала от 2016-03-05 в Wayback Machine., poemo: En: La Nica literatura revuo, 6/1, 1960, paĝoj 33 – 35.
  • Joseph Conrad, polo kiu iĝis granda angla verkisto. En: Scienca Revuo, jaro 11 (1960), numero 4 (44), paĝoj 152 – 160.
  • Malgranda venko. En: Nordamerika Esperanto-Revuo, novembro/decembro 1960, paĝoj 12 – 13.
  • Kelkaj motivoj de anglaj studentaj kantoj. En: Sennacieca Revuo, numero 88, 1960, paĝoj 34 – 39.
  • Simplaj mallaŭtaj vortoj. En: Nuntempa Bulgario, 1961, 5/2, paĝo 31.
  • La kaptilo de Dio, novelo.
    • En: 33 rakontoj, La Laguna: Régulo, 1964, paĝoj 177 – 185.
    • En: Trezoro, Budapeŝto: Hungara Esperanto-Asocio, 1989, volumo 1, paĝoj 329 – 335.
  • Kelkaj pensoj pri la arto insulti en Esperanto. En: Norda Prismo, 1972/3, paĝoj 141 – 150.
  • Charles Reade, romanisto, dramaturgo, ĵurnalisto (1814 – 1884). En: Sennacieca Revuo, 1973, numero 101, paĝoj 17 – 30.
  • Metaforoj kaj pensasocio. En: Scienca Revuo, jaro 24 (1973), numero 5 (103), paĝoj 161 – 170.
  • Alvoko al amo, poemo. En: 25 jaroj, antologio de belartaj konkursoj, Budapeŝto: Hungara Esperanto-Asocio, 1977, paĝoj 14 – 16.
  • La sekreto de lernejestrino.
    • En: 25 jaroj, antologio de belartaj konkursoj, Budapeŝto: Hungara Esperanto-Asocio, 1977, paĝoj 113 – 125.
    • En: La maŝino kiu kriis, Vieno: Pro Esperanto, 1995, paĝoj 72 – 84.
  • Ĉu ĉesigi la diskuton? pri leksikologio kaj ina lingvaĵo. En: Sekso kaj egaleco, jaro 5, januaro 1981, paĝoj 21 – 24.
  • Raymond Schwartz, granda ridiga verkisto. En: Kontakto, 1983/1, paĝoj 6 – 7.
  • Vorto vere bena, poemo pri Gaston Waringhien. En: Li kaj ni, Antwerpen: TK, 1985, paĝoj 17 – 22.
  • Laiko ekesploras nomenklaturon pri koloroj en Esperanto. En: Li kaj ni, Antwerpen: TK, 1985, paĝoj 201 – 217.
  • Elspezoj. En: Poemaro por paco, Rotterdam: Universala Esperanto-Asocio, 1986, paĝoj 10 – 11. Aperis ankaŭ en Du el.
  • La evoluado de Esperanto observita tra tradukoj de Ŝekspiraj dramoj. En: Centjara Esperanto, Chapecó: Fonto, 1987, paĝoj 39 – 62.
  • La Barlastona travivaĵo, saturada metodo de lingvolernado, rilate al Esperanto. En: Serta gratulatoria in honorem Juan Régulo, La Laguna: Universidad de La Laguna, 1987, volumo 2, paĝoj 109 – 118.
  • Cent jaroj de Esperanta prozo. En: Memorlibro pri la internacia jubilea Esperanto-konferenco „Cent jaroj de Esperanto-kulturo“, Graz 1987, paĝoj 95 – 101.
  • Hejmo Архив на оригинала от 2015-09-26 в Wayback Machine., poeziaĵo, en: Sub la signo de socia muzo, FEL, Antverpeno 1987.
  • Karolo Piĉ – dediĉita artisto. En: Iltis-Forumo, 1990/2, paĝo 85.
  • La lirikisto Julio Baghy. En: Iltis-Forumo, 1991/1, paĝoj 2 – 8.
  • Armand Su (1936 – 1990). En: Iltis-Forumo, 1991/3, paĝoj 20 – 21.
  • Centjara jubileo de Julio Baghy. En: Brita Esperantisto, jaro 87, numero 899 (januaro/februaro 1991), paĝoj 8 – 9.
  • Tiel, kiel ĝi ne okazis. La okulisto. Omaĝe. Preseraroj. En: Nova Esperanta krestomatio, Rotterdam: Universala Esperanto-Asocio, 1991, paĝoj 81 – 84, 376 – 377, 391, 396 – 397.
  • Шаблон:Retarkivo.
    • En: Sennacieca Revuo, numero 119, 1991.
    • En: Kataluna Esperantisto, aprilo 1995.
  • La unika situacio de Esperanta verkisto. En: Iltis-Forumo, 1992/2, paĝoj 48 – 56; 1993/2, paĝoj 38 – 47.
  • Memoroj pri Juan Régulo. En: Iltis-Forumo, 1993/5, paĝoj 8 – 14.
  • Tre fremde ... tute frate, pri la influo de Raymond Schwartz. En: Iltis-Forumo, 1994/1, paĝoj 6 – 11.
  • Regnoj de katoj, fikcio kaj sociologio. En: Sennacieca Revuo, 1994, paĝoj 9 – 15.
  • La balado de Bosko kaj Admira, poemo. En: Monato, jaro 15 (1994), numero 10, paĝo 24. (La titolo estis erare presita kun „Almira“ anstataŭ „Admira“.)
  • Timema vojaĝanto, poemo. En: Monato, jaro 15 (1994), numero 12, paĝo 28.
  • Deĵoro-fino, poemo. En: Monato, jaro 15 (1994), numero 12, paĝo 29.
  • Majstro de multaj stiloj. Reto Rossetti 1909 – 1994. En: Fonto 15, numero 169 (januaro 1995), paĝoj 7 – 12.
  • La dramoj de Roksana, t. e. Jeanne Flourens (1871 – 1928). En: Menade bal püki bal, Saarbrücken 1998, paĝoj 51 – 61.
  • Paul Neergaard 1907 – 1987. En: Esperantologio, 1999/1, paĝoj 7 – 13.
  • Britaj romantikaj poetoj en kontinenta Eŭropo. En: Internacia Kongresa Universitato, Berlino 1999, paĝoj 40 – 49.
  • Franca kaj Esperanta versioj de komedio de Ŝekspiro. En: De A al B, Schliengen: Iltis, 2000, paĝoj 23 – 32.
  • Interkulturaj rilatoj en furora romanserio direktita unue al geknaboj. En: Internacia Kongresa Universitato, Zagebro 2001, paĝoj 33 – 42.
  • Etaj memoroj pri granda homo. En: Eseoj memore al Ivo Lapenna, Internacia Scienca Instituto Ivo Lapenna, 2001, paĝoj 218 – 222.
  • Jurisprudenco ĉe Ŝekspiro. En: Eseoj memore al Ivo Lapenna, Internacia Scienca Instituto Ivo Lapenna, 2001, paĝoj 362 – 366.
  • La kvardeka jubileo de la barlastonaj kursoj. En: Rubenaj refrenoj, Berkelej: Bero, 2001, paĝoj 9 – 16.

Свързани редактиране

  • Lingva Arto. Jubilea libro omaĝe al Wiliam Auld kaj Marjorie Boulton. Vilmos Benczik, (1999, red.), Rotterdam: Universala Esperanto-Asocio, 217 p. ISBN 92-9017-064-6

Източници редактиране

    Тази страница частично или изцяло представлява превод на страницата Marjorie Boulton в Уикипедия на есперанто. Оригиналният текст, както и този превод, са защитени от Лиценза „Криейтив Комънс – Признание – Споделяне на споделеното“, а за съдържание, създадено преди юни 2009 година – от Лиценза за свободна документация на ГНУ. Прегледайте историята на редакциите на оригиналната страница, както и на преводната страница, за да видите списъка на съавторите. ​

ВАЖНО: Този шаблон се отнася единствено до авторските права върху съдържанието на статията. Добавянето му не отменя изискването да се посочват конкретни източници на твърденията, които да бъдат благонадеждни.​